Duben 2017

Bella 2.část

29. dubna 2017 v 23:17 Příběhy
Bellu zadrželi na stanici, a musela tam být celou noc. Vyzvídali a rozumovali, ukázali jí sekeru a zeptali se jetsli jí používala. Bella jí viděla poprvé, nedocházelo jí proč tam byli její otisky, když sekeru ani v ruce neměla. Ráno jí pustili domů.

Bella šla domů, tam u stolu seďela její matka s flaškou vína.
Matka na ní začala křičet že je vrah a že měla chcípnout spíše ona.
Bella začala brečet a utekla nahoru k sobě do pokoje.
Byla smutná a naštvaná, tak roztrhala prostěradlo a vylezla oknem ven.
Běžela si sednout do parku, sedla na lavičku, vytáhla z kapsi krabičku cigaret.
Vytáhla si jednu a zapálila, se slzami v očích. Najednou zaslechla nečí kroky.
Byl to nějaký kluk s kapucou. Bella na něj koukla jenom tak rychle.
Najednou se kluk otočil, "jéé, Ahoj Bello co ty tady?! byl to Bobby. přisedl k Belle
a připálil si taky jednu. Bella neodpověděla a koukala nadále se slzami v očích před
sebe. Bobby ji položil ruku přes rameno, Bella se přitiskla k Bobbymu a
rozbrečela se ještě víc. Bylo jí smutno, matka jí nevěřila, nikdo jí nepodržel, když
jí je nejhůř, až na Bobbyho.

Bella 1. část

25. dubna 2017 v 21:07 Příběhy
Belle bylo 16.let když se rodiče rozváděli.Bylo ji z toho hodně smutno. Nemohla pochopit proč. Otec pořád křičel že rozvodové papíry nepodepíše že radši zemře. Bohužel to se stalo týden potom co je soudce rozvedl. Někdo mu do hlavy vrazil sekeru. Bella ho našla ve sklepě na řetězech. Musela odejít k matce, kde matka měla svého nového přítele....

Bella se první noc u mamky převalovala. Nešlo ji usnout, pořád
přemýšlela nad tím kdo to mohl udělat. Ráno u snídaně se matka Belly
ptala, jak se jí spalo. Bella se jenom nespokojeně na mamku zahleděla a
pak se vrátila k snídani. Matka jenom vzdechla a pokračovala v jídle.
Bella dojedla a talíř odnesla do dřezu a šla zpět do pokoje, aby se nachystala
na svůj školní den. Nastoupila do školního autobusu, kdosi jí podrazil nohu.
Spadla na zem a rozrazila si koleno. Celý autobus se jí smál.
Sedla si úplně dozadu, najednou k ní zavýtal nějaký kluk.
Představil se a podával Belle ruku: "Ahoj, jmenuju se Bobby, ty si tu nová viď?"
Bella se na něj usmála a odpověděla mu: "Ahoj. Já se jmenuju Bella. Ano jsem
tu nová včera jsem se přistěhovala".
Bobbymu se Bella líbila. Přisedl si k ní a vytáhl z tašky náplast a ošetřil jí koleno.
Bella slušně poděkovala. Bobby se zeptal, proč se zrovna přistěhovala do Oregonu.
Bella mu vše vylíčila se slzami v očích. Bobby jí objal a říkal jí že mu to je moc líto,
že to jednou přestane tolik bolet.
Přijeli do školy, do Belly se všichni naváželi a nádavali jí ostatní spolužáci.
Avšak Bella si toho stále nevšímala. V hlavě jí běhalo, ať je v klidu a nevšímá si jich.
Zkrátka přestane je to jednou bavit. Bella přetrpěla celý den nádávek a posměšků.
Přijela domů, tam nidko nebyl. Bella našla dopis na stole, bylo tam napsáno.
Bello přijela za námi policie, kvůli vyšetřování smrti tvého otce. Našlo se pár důkazů...
Bella viběhla ven, běžela na policejní stanici. Tam seděla její matka u stolu
a něco říkala pánovi v obleku. Šla k matce, matka se na ní rozzlobila. Zakřičela
na ní: "Bello měla si zůstat doma". Pán v obleku se na Bellu podíval a zeptal se: "Co si
dělala v den, kdy tvůj otec zemřel. Stopi jdou k vám". Bella se podívala na matku a řekla: "Mami jak to ten pán myslí?". "Bello na sekeře jsou tvoje otisky rukou" řekl muž v obleku........

život

24. dubna 2017 v 22:23 Básně
Někdy si říkam: "Jsme tu sami.",
v dáli vidím cizí dámy.
Nikdy se na mě nekouknou,
ale já jdu s hlavou vztyčenou.

Takhle žila spousta lidí,
než je konečně někdo vidí.
Říkáte si: "bude to dobré",
však není vše zcela modré.

Asi budu vždycky sám,
ale snad někomu dám.
Potkal jsem pěkného muže,
však nepřineslo mi to růže.
Spíš to bylo otravné,
též někdy i ohavné.
Náhle to však skončilo,
v cizí náruč mé srdce doručilo.

Spousta krásy, spousta lásky,
naštěstí se kvůli tomu nedělají vrásky.
Jsem rád že mi život takhle dopad,
a že nemám v ruce odpad.

HLOUPÍ lidé 4. konec

24. dubna 2017 v 20:55 Příběhy
Alex se ve chvíli kdy uviděl rozebíhající se ženu probudil.
Byl spocený a vystrašený. Najednou někdo zaklepal na dveře od
jeho pokoje na koleji. Otevřel dveře a tam stál kluk, kterého viděl
ve snu. Kluk se podíval na Alexe a řekl ahoj jsem Moln, asi
spolu budeme na pokoji.


Ahoj lidi doufám že se vám příběh líbil a že vás to nenudilo budu rád, když mi dáte komentář co si o tom myslíte :)

HLOUPÍ lidé 3.část

24. dubna 2017 v 16:51 Příběhy
Moln se zeptal Alexe, jestli má nějakou přítelkyni?
Alex odpověděl,že měl přítelkyni, ale rozešla se s ním
, když ho uzavřeli do léčebny. Moln mu řeklže mu to je moc líto.
Alex odpověděl, nemusí hlavně teď nechci žádnou holku ani vidět.
Molnovi se rozzářily oči štěstím a pokusil se Alexe políbit.
Začali se vášnivě líbat. Alex sundal Molnovi tričko, začal mu sjíždět od
krku, přes svaly na břiše až do rozkroku. Moln vzdechnul a Alexovi došlo že se
mu to moc líbí. Sundal mu kalhoty a hrál si s jeho nadobíčkem, přes spodní
prádlo najednou zajel pod boxerky sehnul se hlavou dolů a dal si do pusi
jeho úd. Vášnivě a zuřivě se pomilovali.



Potom se začali strojit. Najednou dveře od půdy někdo otevřel.
Schovali se za nějaké skříně. Moln chytl Alexe za ruku a dal mu pusu.
Potom zařval běž a začali utíkat. Seběhli schody dolů.
Hodně rychle zavřeli dveře od půdy.
Běželi dolů do přízemí ke dveřím. Oba se zalekli.
Dveře byly otevřené, oba dva se rozeběhli ven, ale najednou se Moln
zasekl objal Alexe a řekl že ho miluje. Alex chtěl něco odpovědět, ale
proletělo něco vzduchem. Moln se svalil na zem s

bolestí. Měl nůž v zádech.
Moln chytl Alexe za ruku a řekl běž!!! Alex se zahleděl do dveří od
ústavu a tam stála ta žena s ušklebem ve tváři.

HLOUPÍ lidé 2.část

22. dubna 2017 v 21:38 Příběhy
..........najednou dveře od toalet někdo rozrazil,
oba dva se přitiskli ještě víc k sobě. Alexovi se
to líbilo jak ho pevně přitiskl k sobě, měl zvláštně
smíšené pocity. Bál se toho, co příjde, ale také se
mu líbilo jak ho Moln pevně tisknul k sobě.
Někdo k nim šel. Byly to kroky a jako by někdo táhnul
železnou trubku po zemi. Moln se podíval pode dveřmi,
viděl dámské kožené červené boty a dlouhou tyč, kterou osoba táhla
za sebou. Moln přikývnul na Alexe a rozrazili dveře a utíkali.
Žena běžela za nimi, běželi nahoru na půdu. Moln ani Alex nedošáhli na šňůru od
padacích dveří. Moln vysadil Alexe aby stáhli padací dveře, vylezli rychle nahoru,
zabouchli dveřmi a koukali škvírou mezi padacími dveřmi.
Žena se rozhlížela všude, ale dveří si naštěstí nevšimla.
Alex a Moln si oddychli a ulevilo se jim.
Alex objevil baterku a rozhlížel se po půdě
objevil truhlu a v ní bylo napsáno několik
výhružných dopisů kde bylo psáno: Jestli nepropustíte mojí dceru
tak celý ústav povraždím. Koukali dále na dopisy.
Moln našel první dopis od paní která měla iniciály A.M.
Dobrý den, proč jste mi sebrali dceru, mé jediné dítě.
okamžitě ho propusťte, nebo udělám něco čeho budete litovat
Vím že je hodně nemocná, ale já se oni dokáži postarat,
vzít matce dítě udělali jste chybu.



Alex a Moln se zamysleli, došlo jim totiž, že žena bude z toho dopisu.
Dost se zalekli. Alexovi naskočila husí kůže a vytryskly mu slzy z očí.
Moln si všimnul, že mu není asi uplně nejlépe a že má strach.
Moln se zamyslel a pak se ho zeptal proč ho dala rodina do
ústavu. Alex se na něj podíval a řekl: ´´ Víš moje rodina je taková zvláštní,
ano milují mě, ale nepřišlo jim normálni že maluju depresivní obrázky.
Moln se zalekl že jenom kvůli tomu a optal se ho. Máš některé obrázky u sebe?
rád bych se na ně podíval. Alex zahrabal v kapse a vytáhl zmačkaný papír,
na něm byla namalovaná žena s půlkou tváře krásnou a půlkou tváře
zničenou krvavou, roztrhanou a zhnisanou. Moln se zasekl a řekl že je to hezké
,ale také smutné a depresivní. Alex se rozesmutněl ještě víc.
Moln ale mluvil dál, ale jinak je to nádherné.




Moln se divil že jenom kvůli tomu ho dali do léčebny.
Čím dál více se Molnovi Alex líbil, ale nevěděl jestli
je Alex taky gay.

HLOUPÍ lidé 1.část

21. dubna 2017 v 19:15 Příběhy
Kluk Alex ,kterého nikdo neměl rád zavřeli do ústavu. Žil se svou rodinou na Novém Zélandu ve větším městě. Rodinu měl lehce leč milující tak i skeptickou. Alex miloval obrazy a také maloval ale jelikož maloval depresivní obrazy a rodině to přišlo zvláštní tak ho uzavřeli do ústavu pro duševně choré.

Alex se ráno probudil, ale nebylo to obyčejné ráno
jako každé, lékaři už o něj ztratili zájem, řekl si.
Nikdo okolo něj hnedka po ránu neběhal a neptal
se ho jak se má dneska, jestli ho něco bolí, jestli
nevidí něco co by tam být nemělo. Zkrátka nic nikdo
tam nebyl. Byl docela zmatený. tak vstal z postele a
šel se podívat jestli někdo není ve společenské místnosti.
Nikde nikdo, lekl se. tak šel do jídelny, stále nikde nikdo
už se docela bál že tam je jedinný. Ale najednou k němu
jakoby někdo ze zadu šel, ale nikdo nikde stále slyšel kroky.
Jeho srdce se rozechvělo, chtěl se schovat, ale jakoby
se nemohl ani pohnout. Vyšel z chodby mládík kterého
tu nikdy neviděl. Byl opálený a s vypracovaným
tělem blonďatými vlasi a očima modré jako nebe.
Alex se ho zeptal kdo jsi a nevíš kde jsou všichni.
Jmenuji se Moln, ,nikoho jsem neviděl vzbudil mě
křik usnul jsem v kanceláři, ale nikdo nikde nebyl´. Vy ste ošetřovatel?
zeptal se Alex. Ach ano jsem, dneska jsem měl
nastoupit odpověděl Moln, a zahleděl se do Alexových zelených očích.

Alex a Moln se pak šly podívat na hlavní dveře ale byly
omotané řetězem a zamčené na několik zámku.
oba dva se na sebe nevěřícně podívaly a Moln se
pokusil se zámky zahýbat jestli se nepovolí. Ani se nehly
tak zkusily okna, byli zatlučené hřebíky, nikam se nešlo dostat
běhaly po ústavu a nikde žádna škvírka. Najednou zaslechly
zvuk ve východní chodbě ve čtvrtém patře. Uviděli
jak se zavřely rázně dveře, utekli se schovat do sesterny.
Tam bylo spousta krve po zemi, tak se zavřely na toaletách.
Najednou se Moln podíval na Alexe a řekl všechno bude dobré, odsut se nějak dostaneme. Objal ho...........