základka a její děj

25. listopadu 2017 v 10:09 |  Moje
Ahoj, tak kde začít? Ideální od začátku nejspíš :)

Přijít ze školky v 6 letech do první třídy je velmi velká změna. Pro každé dítě. Vydržet sedět 45 minut. Když předtím jsme si hráli celé dny. Bohužel já jako malinký člověk, jsem to nevydržel a zvedal se ze židle. Můj třídní si myslel, že to není normální. Poslal mě k psycholožce a ta mu řekla, že to je normální ze začátku. Myslel si že jsem asi hráblej no..

První stupěň běžel jako voda. Našel jsem si tam nejlepší kamarádku, se kterou se bavíme do teď. Bohužel taky jsem zažíval dost bídu, některým ze třídy i z jiných tříd jsem nepadl nejspíše do noty. A tak mi znepříjemňovali život jak mohli. Zamkli mě na toaletách, nebo mě vyváleli ve sněhu, a také mě zahrabali do hromady sněhu. No prostě super!

Na druhém stupni to bylo o dost lepší.
Vše nějak pominulo a jako celá skupina jsme začaly dělat průšvihy. Jako je například : Házení houbou po sobě, až vyletěla z okna. Probourávání se do vedlejší učebny. Házet si něčím přes celou třídu o hodině, až přiletěla učitelce na stůl a podné kraviny.

Najednou byla devátá třída a přišly jsme na to že budeme dělat příjmačky na střední školy. Že se vlastně všichni rozdělíme od sebe. Plánování výletu posledního nebo třídních triček. U spousty věcí jsme se akorát pohádali, ale nikdy jsme si to nijak vážně nebrali. Během chvíle nejlepší kamarádi.

Najednou to bylo tady poslední týden školy! Dokončování rozlučkového filmu a zkoužky písničky, kterou na závěr zaspíváme, nežli odejdeme z pódia.
Ten poslední den jsme si lépe užít nemohli, bylo to skvělé!

Už to jsou 3 roky od základky a chybí mi to...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 25. listopadu 2017 v 11:46 | Reagovat

Je pěkné že jste nakonec přišli na to že se máte rádi :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama