Když zavřu oči

16. dubna 2018 v 20:21 | vladajo |  mé názory
Když zavřu oči proplouvají mnou myšlenky . Někdy jsou ty myšlenky až moc bolestivé . Například láska doteď jsem já osobně nezažil žádný vztah bez problémů, bez jakýchkoliv výčitek po ukončení toho vztahu, bez sebemenších krásných myšlenek na to co jsem z daným klukem prožil . Myslím převážně na ty špatné věci , které jsem už já jemu, nebo on mě provedl. Nikdo z nás není svatý, ale uznat svou chybu v životě je dobrá vlastnost, kterou ja si přiznám . Třeba žárlivé scény jsou vlastně zbytečné.
Někdy mám takové myšlenkymyšlenky, jestli vlastně někdy najdu někoho s kým mi to vydrží ,který nebude přemejšlet jen tou věcí co má mezi nohama . No poslední dobou o tom dost pochybuju. Obvzlášť když vidím ty dnešní "vztahy" najde se první problém a ihned konec! Vždycky, když vidím tyto vztahy jenom zírám obvzlášť, když si vzpomenu na ty staré lidi a vztach , který maji třeba 50let. Tak člověk zírá ! Když hlavně vidí ty dnešní vztahy a pak se podívá na ty druhé tak wooow !
Jenom pár lidí mě udržuje při smyslech že nějaká láska ještě existuje. Jinak bych už na to asi tak nějak přestal i věřit.
Je mi jedno jestli si o mě někdo myslí jaká jsem citlivka, ale aspoň dokážu své city nechat vyplout na povrch . 😉
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 16. dubna 2018 v 21:35 | Reagovat

Neboj, toho pravýho taky brzy najdeš :)

2 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | E-mail | Web | 16. dubna 2018 v 22:01 | Reagovat

ten pravý prý čeká na každého z nás ;-)

3 vladajo vladajo | Web | 17. dubna 2018 v 7:42 | Reagovat

[1]: moje teta vždycky říká. Jeden autobus odjel přijede druhý. Věřit nepřestávám zatím chci dodělat zkoušky a pak až někoho najít. Jsou, ale maličkosti ze vztahu, které občas chybí.

4 vladajo vladajo | Web | 17. dubna 2018 v 7:43 | Reagovat

[2]: To si říkám také, ale co je ten ˇˇpravýˇˇ?

5 rampatau rampatau | Web | 17. dubna 2018 v 9:04 | Reagovat

Žárlivé scény nejsou zas tak zbytečné, uvolnění emocí a citů, které v sobě člověk drží se tím uvolní a dáváš tím v podstatě najevo, že ti tvůj protějšek není volný. Všeho ale s mírou. Jinak ti dávám za pravdu, vztah se musí budovat, pečovat o něj a ne naskočit a při prvním problému vystupovat. Paradoxem je, že v bolesti si člověk nejvíce uvědomuje lásku, stejně jako život před smrtí, a to je ironie osudů :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama